Anotace: 6:15 nastupuji.. 6:25 odjíždím směr Valašské Meziříčí.. obvyklý příjezd 7:03..
Prsty se dotýkám chladného rána,
cizí pohledy očima proplétám.
V mlhách se prodírá teskná brána,
po schůdcích tiše vystoupám.
V oknech se zrcadlí obrazy snění,
pozadím běží vzpomínky časů.
Klávesy klamných tónů tiše mění,
spletité tvary lidských hlasů.
Srdce svírají pouta zcizených chvil,
za víčky tají slzy hořkých dnů.
Zmateně vystupuji z posledních sil,
z kapes vytrácím mozaiku snů...
Máš to opět super. Děkuji ti za hezké komentáře, ale bez toho...Jsi opravdu velice talentovaná!!!Takže ti nebudu doporučovat hloupé literární soutěže, kde sedí pasáci veršů s oslíma ušima...ale kdyby si někdy publikovala, pokud si už teda nepublikovala:-), tak budu stát na tvoji první před tiskárnou!!!
17.05.2006 17:24:00 | Gabrielle Taroka
Podle anotace sem čekal báseň podobnou textům od Mňágy-Vlak ve stanici Valašcké Meziříčí... :-) Ale teda ted musim říct, že máš na tentýž spoj zcela jiný úhel pohledu. Zajímavý úhel.
26.12.2005 16:26:00 | Hradečák
Moc hezké a líbí se mi na tom, že je to méně temné, ale hodně něžné. PARÁDIČKA
Ahojky
17.09.2005 19:28:00 | risik
Barčííí..to je nádhera, při které až mrazí a při které musím dech zatajit...povedený, krásný a dooost dobrýý..
17.09.2005 18:13:00 | makretka
Zas mám o čem přemýšlet. Jak se dá krásně popsat, co je možno prožívat při zdánlivě tak banální věci, jako rutinní krátká cesta vlakem
17.09.2005 16:46:00 | Hary_nš
Moc hezká básenka a moc hodná dívenka,když chce kousíček svého štěstí věnovat druhému,smekám před tebou.
17.09.2005 16:44:00 | takova