(Ne)stopařka

Anotace: možná psaná podle vlastní zkušenosti...a možná vám může připadat k smíchu...když k něčemu svádíte "vnitřní boj" a pak se vám někdo akorát vysměje, může to být třeba blbost, ale vám to je líto...(napsána 2.12.2008)

Na malé zastávce
postává holčička

očima tiše prosí:
Zastavte.

To autobus zas jednou
jel o něco dříve

než má v jízdním řádu
/to je na pěst/

Křičí tichým pohledem
protože neumí

stopovat
/nikdy to nedělala/

Má strach zvednout palec
tak zkusí zamávat

ubitá
lidskou ignorací.

Poslední u koho se odváží
je mladá paní

v autě sama
ukáže jí dopředu.

S úsměvem zabije naději
v malé holčičce

vždyť tam, kam ukazuje
stojí autobus
/opačným směrem/

Není stopařka
ten vnitřní boj

co sváděla
jí za to nestál.

Teď slzy jí tečou proudem
kvůli jedné ženské?

Ne, kvůli vaší
ignoraci!