Vášeň.
když cítím hudbu, co z ní,
Jak z ráje –
Křičím v duchu: Sem s ní,
Dál hraj, ať rájem křik zní –
Ať touha –
Prolne ji, ztratí se v ní.
Na city hra pouty kovaná,
Tóny, krása v nitru schovaná,
Ukrývám se pod peřinou,
Nasávám ji vlastní vinou –
Neskončí, zážitek doznívá
A v srdci je touha palčivá.
Ať neskončí –
Je to tak vřelé,
Srdečné, smutné a celé…
Je to vnitřek okamžiků,
Který pálí na jazyku –
Tak to cítím –
Otvírám své city,
Vnímám celou duší,
Hudbu, která zní
Jak city, co jí sluší.
Dál proniká k mé duši….
Pocity z koncertů jsou úžasné, když hudba proznívá celým tělem a dobří hudebníci se do toho maximálně vžijí, že se sami stávají hudbou.
02.12.2008 22:44:00 | d---
No jo budu muset vyrazit na nějakej pořádnej punk.
Pěkně jsi mi připoměla tu atmosféru. Zajímavé, že každej to má jinak, ale výsledné pocity jsou stejné.
A to nejenom v hudbě :-)
Báseň je moc povedená.
02.12.2008 22:29:00 | Dračičák
Ty blááhoo...kdy já jsem byla naposled na konzertě...sakra dlouho...dostala jsem na nějake chuť...strašnou chuť...má šťávu, pěkná, dobrá!
02.12.2008 19:43:00 | Veru
věřím ti to...taky mi po koncertu vždy hudba dlouho doznívá v hlavě,v srdci a duši:-)
02.12.2008 08:45:00 | Mbonita