*
Rozšlapu tuby s barvami
Na bílý koberec
Stopami
Jen černou a bílou
Ne
Tu si ponechám
A koberec
Ten vám odevzdám
Svázaný
Provázkem uzleným
Na konci
Zlaceným
Bílou
Dvojice kontrastů
V tubách ze života
Stačí
Bohatě
Na plátno poslední
Plátno života
Nahota na prodej
Bude tam
Slunce jak vychází
Jeho zář
Žádná svatozář
Jen láska
Ta však
Není
Na prodej
Vzpomínky
Hromada lidiček
Přírody krásy
Příhody
Neshody s časy
I dětská tvář
Bez vrásek
Dědeček babička
Malá holčička
Štěstíčka pes
Bílá
Všechno je zářivé
Bílou
Bez štětce vložené
Na čistý formát
Nesměle kladené
Bez předmalby
Hlazené
Vášní
Životem zkoušené
Černá
Tu schovám na konec
Až dojde bílá
Srdcem ji zahřeji
Aby se roztopila
Do rožku obrazu
Pak
Vsáknu podpis
Mého díla
Naposled
Epitaf
Co zbude z člověka
Jen zbytek černě
Může se použít
Jen pro ty věrné
Kteří tak mohou
Obtáhnout parafu
Jedenkrát za rok
Pokud vzpomenou
Na dušičky
Konec
*
rozšlapej, poťapej,
koberec už není na zemi,
skvěje se stopami umělce
na nebi mezi hvězdami
05.12.2008 23:17:00 | a_tao
Teď nevím co je lepší-ta malba slovy,
nebo malebná slova.
Asi obojí.
Ten konec básni dal podstatu.
04.12.2008 18:09:00 | s.e.n
- u prvního svatého přijímání
- u maturity
- na prvním plese
- při promoci
- na své svatbě
vždy jsem byl v černém
:
ještě jednou budu...
***
Jiří senior
03.12.2008 18:54:00 | j.c.
V noci jsem to přečet, zavřel stroj a šel spát.
A víš co? Nespal jsem.
Moc pěkný, fakt. (Trošku závidím) Tak mě nebijte.
03.12.2008 14:02:00 | Zasr. romantik
ST! na chvílu se mi zatajil dech, když jsem tak četla. Velmi působivé a myšlenkové... poutavé a zajímavé.
03.12.2008 12:35:00 | NikitaNikaT.
Když malíř je básníkem a básník malířem, málokdy usedne nad plným talířem...
život ti přichystá bohatou hostinu, sníš co sis navařil, ulehneš do stínu...
03.12.2008 12:06:00 | KILLVIR alias woody jelen
nakreslím Ti duhu
barevnou
rukou mou
nad krb si ji
pověsíš
a pak mi ten příběh
započatý
dopovíš..
03.12.2008 08:11:00 | Mbonita