*
Miláčku,
co jsi měl dneska k večeři,
zas vejce, chleba a sýr s vínem?
Včerejší noc si nejspíš
neprominem,
já skoro dívka, plamen s loučí,
co srdci tvému neporoučí
a má ráda, co už není...
– poslední končí představení?
V tvém nezájmu se citům bráním,
tak pošli aspoň pousmání,
má postel prázdná dlouho má tu
pachuť s vůní celibátu,
jen v stínu svíc se mihotá...
A ty, bože, smilování!
Člověk přec bez milování
žije jen půl života.
*
*
Velmi pravdivá báseň, zdá se, že život sám vedl Tvoju ruku k napsání těchto veršů. Básenka má pro mne hlubokou myšlenku. Dobře napsaná. ST!!!
04.12.2008 10:19:00 | NikitaNikaT.
pises pekne- na rytmus jsem nehledela, ale rekla bych, ze je to hezke i tak :)
03.12.2008 23:39:00 | saddova