Hele, jak Slunce skáče vzhůru
z galaxie své parovin disku
(kmitat jak jo-jo chce náturu)
pak propadá se do hvězd písku
obíhá Mléčné dráhy jádro
po křivce stoupá nad spirálu
nesvlíkaje své žhavé kvádro
z plasmy - po němž byl dopyt králů
cestuji v čase do budoucna
čtrnáct milionů let je chvilka
vidět spektákl touha vroucná
rozbíjí ránou hodin skýlka
již prošel jsem přes stargate, zdá se
v noci jak ´tehdy´ kraj už dřímá..
dřívějších nebes tma je pasé
tohle mě baví, to je prima!
se Sluncem Země out je, mimo
div ten zřím jako první z lidí
nad hlavou před mým zrakem přímo
náš šnek bezpočtem hvězd se třpytí
Zdá se mi, že žiješ pořád ve vesmíru, ve hvězdách... co takhle dotnout se světa, zkusit jiný život...?
07.12.2008 16:01:00 | NikitaNikaT.