Přemohla mne noc..
Přemohla mne noc..
Přemohla mne noc
do temného aksamitu
vyprázdnila kapsy plné hvězd
seskupila je v kresby
co osud věští
..hvězdnaté puntíky
padají kolkolem
na holou zem
navigované svitem svic
vydány v nicotu
pozotvírají naše osiřelá ústa
a než rozpadnou se v prach
žal při dopadu zachytí..
Choulím se jak tichá pěna
uzavřena do plovoucího nebe
sama sebe jsem vyslechla
a má duše klouže
splývá s tvojí
a sladce vraždí den
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Přemožena nocí, není už cesta zpátky.
Jak hvězdné puntíky - přímo na lopatky.
05.12.2008 12:02:00 | Šerpík 1
tu noc nezachytil žal
své padající hvězdy
ten okřídlený vládce ze souhvězdí,
ač v trysku jej závoj pokryl pěn
jejího žalu zůstal ušetřen,
tak pod tíhou smutku neupadne,
zas bělostí se zaskví za dne
by k jejím veršům tiše ržál
***
Jiří senior
04.12.2008 22:08:00 | j.c.
...je to zvláštní, ale dnes jsem měla podobný sen...vím, že mi po něm zůstala jakási moudrá věta, ale smazal ji den...
04.12.2008 19:23:00 | Lota
