*
Doplouvám k břehu
na území stínů,
kde rány propouštějí krev,
staletí nastřádaný hněv,
v lodičce lásky chráním něhu
a odpouštím si vlastní vinu.
Snad najdu druhou polovinu,
co brání pro mou duši mír
a vrátí do žil elixír
jemnocitné živé krásy
a poohřeje ledy...
jen matně v tichu vzpomínám si,
kdy bylo to s ním
naposledy.
*
*
ST! téhle básni se klaním a smekám, jako bych přesně věděla, o čem je,... vzpomínky a minulost se mi na chvílu vrátila... ST!
07.12.2008 14:42:00 | NikitaNikaT.