odtamtud...

sedím na břehu
horského potoka
a dívám se ledabyle
na nehybně stojící Volavku
číhající
v dravém říčním proudu...
obličej mi pokropila
chladná sprška
okem dovnitř vklouzla
myšlenka
a mě napadlo
jen tak si něco přát...

než jsem se však
stačil zamyslet
co by to mohlo být
zjevila se přede mnou
Jedna z Plejád
a prý
co bych rád…
já vyhrkl jen:,,Vás,,…
Ona se uculila
,,tak to nepůjde,,
odvětila
,,ještě nejsi připraven
a most není dostaven
ale jestli budeš chtít
tak ti zatančím,,...

já se usmál
a na břehu horského potoka
hypnotizovaně pozoroval
svým tělem
v balanci kopírujícím
kobří tanec
smyslné Hvězdy
s bronzem ve vlasech
na skelné hladině
tiché tajůplné tůně…

Přesně to jsem si v ten čas vlastně přál….