Pegas

Pegas po palouku běží,
Ač má křídla, nelítá.
I běh jde stěží,
V jeho věku to věc je složitá.

Vzpomíná časy,
Kdy létal s lidmi do nebe.
Byli to dlouhé trasy
A nemyslel tak na sebe.

V nebi bylo krásně,
Mraky často prolítal.
Chtěl psát o tom básně,
On se něco nalítal.

Má věk, kdy už jen vzpomíná,
A běhá, kouká,to co z výšky pozoroval.
Bylo vždy vidět, jak zelená se s hnědou prolíná.
Tak nějak si to z výšky pamatoval.

/On duchem se pořád mladý cítí,
Dnes ho ovšem každý chytí./