Piková dáma
Piková dáma
Zvonění přípitků, radostný zpěv
míjí tvé uši, slyšíš jen řev.
V rukou bezednou číši samoty třímáš
a v hladinu hořkého moku se díváš.
Na ní se zrcadlí zlých retů fámy
- vybledlý obraz pikové dámy.
Sídlo vší pravdy je nedobytný hrad,
halí ho ozvěny ticha a ztemnělý chlad.
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
St! myslenkové a tak pravdivé... opět bych se tak trochu opakovala, jako u básně předešlé... prostě se mi vybavuje, spíš tlačí na mysl, že o svou lásku přindu... když zlé rty, srdce, člověk dal se na pochod... a to aj přes mrtvoly... chjo. Nemám dnes síly.
07.12.2008 15:03:00 | NikitaNikaT.
