Ostrá dýka bodající
do ztuhlého těla
můj pohled nevěřící
to jsem nechtěla.
Slzy mi stékají
a jako špička nože
vzpomínky bodají
tiše zašeptám "bože"
Nahořklá pachuť krve
skomírající dech
tak jaks mi řekl prve
umírám na zádech.
A ty jen tak vše pozoruješ
s křečovitým úsměvem
beze slov naposledy bodneš
pro jistotu, čert vem.
Když dýka mi projede do těla
zohyzdněného už spousty děr
vím, že dělat jsem to neměla
věřit, pche, chce se mi zvracet!
...tak "chutná" zrada...
Zrada, zklamání......Je to z toho cítit. Tyhle verše může napsat opravdu jen ten, kdo to prožil. Krásný
17.01.2009 18:23:00 | PoeziGirl
Nicolaris, ta špína za to nestál. Ty jdi dál, máš na to. Znám dívky, které jsou o dost starší než ty a prožívaly to stejně intenzivně. Řeknu ti jedno. Neotáčej se a pokračuj ve své životní cestě. Konej dobro - jsi to TY Nicolaris, krásná dívka s krásnou duší. Neplýtvej energii na toho, který tě jen zneužil a odhodil... Držím Ti palce kočičko, pa.
08.12.2008 11:02:00 | PatriceB
Ahoj, dlouho jsme spolu nekecaly, viď? :) Hezká básnička, tedy krutá je to správné slovo... CO se stalo? Ozvi se..
Káťa
07.12.2008 19:45:00 | Cold.Queen.