Vzpomínání
Vzpomínání
Chci si obléct kabát z dětství,
chci být zase dítětem.
Hrát si s dětmi na letectví
a na válku s koštětem.
Čokoládu jíst jak chleba,
ze školy mít legraci.
Žádné ouvéj, žádné běda
a nemít nic na práci.
Mámě patlat prsty v těstě,
do okna házet kamínky.
Ztrácet knoflíky na vestě
a mít šaty s ramínky.
Lovit s tátou ryby v řece,
bruslit s dětmi na rybníku.
Mít prázdniny, pořád přece,
chytat raky do kbelíku.
Chci si obout bačkůrky
a lehnout do postele.Co na tom,
že jsou mojí Magdalény?
Co poskakuje tu vesele?
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Kdyby tak šlo, vrátit se tam. A snad nejvíc mě to bere teď, v čase Vánoc.
25.12.2008 09:26:00 | Zdeněk Farkaš
To by chtěl snad každý, prožít aspoň část dětství
protože bylo takové opravdové, bezstarostné.
To co jsme chtěli dělat to jsme taky dělali.
A užili jsme si spoustu legrace.
Aspoň na chvílí by to šlo, jen mít odvahu.
Přeju Ti tak do toho.
09.12.2008 20:57:00 | Paulín
souhlasím, do dětství bych se vratil hned.
bez starostí a mít ještě dětskou najivitu, která je krásná protož ještě neprozřela. ach ouvej kde jsou ty časy ;-)
09.12.2008 16:37:00 | Tungata
Magdaléna, krásné jméno :o) Pěkná báseň, vskutku vzpomínková, každý z nás, snad nejednou chtěl by se vrátit na chvílu do dětských let. Ani já nejsu výjimkou... vrátila bych čas, kdy jsem měla své blízké u sebe, dnes na mne dohlíží z nočního nebe.
08.12.2008 06:55:00 | NikitaNikaT.
