*
Netušíš
plamínku třpytivý,
na tmavomodrém ubrusu
rozprostřený,
že svítíš mi
na cestu
a záříš jak
oči ženy,
když se strojí
v nevěstu.
Severko má němá,
nikdo tě prý nemá,
když jsem v Čechách,
hoříš právě
nejspíš někde
na Moravě...
jako ve snu
zdáš se mi,
já tě dneska
marně hledám
mezi hvězdami.
*
*
Básenka mi připomněla, že skoro každý den se na malou chviličku juknu na tmavé nebe poseté hvězdami, pokud není zataženo... je to nádherné.
10.12.2008 06:36:00 | NikitaNikaT.