Vlaštovka

Anotace: Tuto básničku jsem napsala, když jsme byli na dovolené. Byla noc, měsíc se odrážel na mořské hladině, všichni spali a já jsem seděla na balkoně a psala. Ten teplý vítr mi asi donesl nové, zajímavé myšlenky... A já jsem je napsala v této básničce.

Vlaštovka

Vlaštovko! Počkej.
Počkej na mě jen malou chvíli.
Sedni si na zábradlí našeho domu.
Poletíme spolu, daleko a ještě dál...

Až doletíme na konec světa.
Sednem si a budem se dívat,
jen tak, někam do dáli, slunce už nás nepálí...
Přichází noc.

Lehnem si a budeme spát.
Až ráno zase bude svítit slunce,
vykoupeme se v raní rose.
A poletíme dál...

Poletíme až tam, kde nebude nic.
Jen tma...
Poletíme až do vyčerpání všech sil.
Pak necháme se unášet větrem...

Až ucítíme chlad,
bude to znamenat,konec...
Života nebo této básničky?