On přišel a vzal nám smích,
svou víru slepcům vnutil,
zpěv ptáků v ulicích časem tu ztich,
jen kouř se vznáší z sutin.
Zde kdysi býval ráj,
barvy už vybledly,
sem nepřijde už máj,
zámky, ty pevně zapadly.
Nelze je otevřít, nelze je rozmlátit,
snad muselo by nás býti víc,
my chceme ruby obrátit
a ukázat všem líc.
Těch míst je! Venku i v našich srdcích. Ale proč ta definitivnost? Vše jde změnit znovu v ráj. Jen chtít.
21.09.2005 21:23:00 | Písnička
No teda...ta je tak úžasně působivá:o) líbí se mi to, jak dokážeš skrz své básničky vajadřovat pocity. A to tak, že až sem slyším tvou dušičku křičet
21.09.2005 10:51:00 | Sunny