jedno
zasněžené jablko
klimbající
ve větvích
spoutané
jako
okov
u studny poznání
co na povrch
přináší láskyplné
vodní vyznání
rozdává
a pak
pokaždé zůstává
prázdný
osamělý...
kdo ví...
možná tiše
v kovové hrudi
pod slupkami
zesklovatělých kůží
vykvétá
neúnavně
ohnivé poupě
z šípkových růží...
Jedno jediné jablko visí na holé větvi jabloně v nedaleké zahrádce. Už pár dnů se s tímto tématem trápím
... tak už nemusím ... děkuji ST! :-)
12.12.2008 07:35:00 | jita.1965
ze studně poznání pít
vodu chladivou
jiskřivou
zvonivou
písní...zdobenou..
11.12.2008 20:53:00 | Mbonita
Krásný komentář Ti napsala moudrá Triffid...
To já, jen čučím jako péro z gauče a nestíhám Tě ani číst...:-)
11.12.2008 11:56:00 | Lota
Živá voda ve studni poznání nikdy nedovolí, aby okov vyschl a zůstal prázný. Bez něj by se nikdy nedostala k ústům, které žízní...
11.12.2008 09:34:00 | Triffid Kolbe