O ničem

Dá se psát jen tak nikomu a o ničem...
tak, že neřekne se vůbec nic???

Jak talent, co zůstal spící...
znělý, jak poklad z Nemanic...

Jak hrnec bez pokličky...
a zní to nevesele...
nebo nůž bez vidličky...
jak židle bez... zadnice

Jak úsměv pro nikoho, nikomu a do nikam...
jak melodie bez písničky...
já o bezvýznamu hledám slova dutě znělá...
defacto, víceméně, vlastně a jakoby...
potažmo o ničem a přesto znějí...
a bezvýznamnost násobí...

Hraji si ráda se slůvky...
co umí neříct vůbec nic...
...jak rozmáznutá abstrakta
letí si jen tak do nikam
jak rozpuštěné malůvky
...prázdnotou slov já pronikám...

Jak kroky dávno odeznělé...
jak bez adresy dopisy...
jak rozestlání bez postele,
...jak prázdnonic jen jakési...

Bez začátku a bez konce,
jen tak si jsou a bez hranic...
bez romantiky, dramatu...
... jen bezvýznamně prosté...
°°°NIC°°°