zhaslo světlo pod víčky
černá prozářila svět
pod zemí
hněv!
ze rtů stéká krev
sleduješ ručičky blízko dveří
tvá večeře plave v moči
zavírá oči
pokryta havraním peří
hltá a věří
ručičky mojí holčičky
tik ťak
jsem vrah
jistota viny
strach!
ciferníky bez čísel
slepá koťata
němá ptáčata
vulkán vloček v moři
miluju tě, Hrobaři!
Báseň mě zamrazila... ale cítím jistou sílu... odhodlání, takové to, když se člověk nevzdává...
22.12.2008 21:49:00 | NikitaNikaT.
...třikrát jsem se popral s tvoji básni,tak jako třikrát s rakovinou,já vyhrál,ty vyhraješ taky
15.12.2008 23:03:00 | WAYWARD