Konec , nebo začátek?

Anotace: Tak 2. báseň ... Prosím o nějaké komentáře, chtěl bych vědět nedostatky atd, je znát že začínám tak at se to může lepšit a lepšit ;-)

Byl tam, kdesi v dáli.
Říkal, "Už brzy se vrátím,moje paní."
Ten čas se chýlil ke konci.
Jeho paní už ale hoří na kopci.

Myslel, že z bojiště s vítězstvím odešel,
a že čas pro jeho druhý život konečně nadešel.
Čekal, že uvidí svoje dvě děti.
Netušil, že čeká ho pouze vlků vytí.

Zámek jeho na obzoru stál.
Zlý sen se mu ten den v noci zdál.
Něco temného, zlého a plného krve.
A co teď vidí?
Dým se z jeho domova hrne.

Nevěří svým očím,
na kopci dál stál.
Zvláštní měl pocit z toho,
jaký sen se mu zdál..

Vyjel na překrásném svém oři,
skrz bránu vjel,
to co však spatřil,
nikdy viděti nechtěl.

Na tom malém kopci,
co před domem stál,
spatřil krev a něco černé.
To jeho lásku spálil krutý žár.

Náramek zlatý zrakem bystrým poznává,
Bůh smrti si s jeho duší pohrává.
Ovládá ho svíjivý strach,
Z jeho ženy je již jen popel a prach.

To co leží vedle ní,
jmenovalo se Orivín.
Dětské tělíčko bez hlavy,
jeho mysl ztrácí všechny zábrany.

Konečně spatřil dceru svou!
Nevinnou jak holoubek.
Někdo dal jí na krk obojek.
Z obojku lano na stožár sahá.
Ona tam visí, mrtvá a nahá.

Řev se nese celým světem.
Hněv a touha po válce.
Zrodem jejich není démon.
Je jím někdo horší, zrádce.

Vždy tu bude čekat naň.
Kdo ukryje ho zemře též.
O vše přišel, oč bojoval.
Nic již nevidí než krev.

Meč svůj bere do rukou,
čepelí si hyzdí tvář.
Píseň křičí
a cítí temnou zář.

Meč nyní zčernal jak dotek zhouby,
jeho obličej proměnil se.
Jeho ruce zvětšily se.
Z jeho hlavy rostou rohy.

Na kopci jako socha stojí černá postava,
plamen z rudých očí povstává .
Éra lidstva nyní shoří.
A on bude pochodní.