a d v e n t I I I.

mlčím
vítr mi odvál všechna slova
a chlad ve své zkřehlé náruči
mi kouká zblízka do očí

sliby na dálku
foukám do plamínků
už tři hoří v jehličí
co bude dál

dlaněmi protéká
horký proud
ten vítr fičí
nemůžu se nadechnout

v parku na kovárně
tluče pocestný
brána zavřená a on marně
hledá cestu pro své sny

svíčky už zhasly
obloha zatažená
adventu půlnoc
utíká v další rána