Kroutím knoflíkem
sluneční nálady,
ladím si ráno
Nechávám ujet autobus,
nechci se honit,
když minuty zase utekly
sprinterským tempem
Ploužím se ulicemi
plnými tmy
k jiné zastávce
Procházka ztišení
Stojím na kraji
křižovatky
(protože jen tam
svítí jediná lampa v okolí)
Rozjímám
a v ruce sešit s propiskou
Cítím klid
Je ho tak málo
v mém životě
Projíždějící auta
vnímám jen jako
vesmírné hlučné ptáky
s vykulenýma
rozzářenýma očima
Asi tam nemají básníky…
mám velkou radost, že je máme tady... prostě krása, co dodat
21.12.2008 21:08:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Překrásné sdělení na kousku papíru...Ztišila jsem se také, a taky je ho v mém životě tak málo. Klaním se hluboce a s hřejivým pocitem
15.12.2008 12:55:00 | Isobel
... vidím, že sis to ráno opravdu krásně vyladila (a zcela jistě i nazávisle na digit. signálu).
15.12.2008 10:25:00 | Šerpík 1