Milión lidí.. spousta charakterů
Milión povah..kroků..a směrů
A většina z nich kráčí do cíle..
A hrstka jiných..pár lidí z mnoha
Snad díky strachu..z bitev a pohan
Skončit chtěj teď..rychle a zběsile..
Tak stojí sami..jen maj´ten pocit
Sami..jó sami..ve dne i v noci
Ale jen pro to..že maj´ svý oči zavřený
Těla se klepou..srdíčka buší
kde najdou víru..to sotva tuší
život je klec..a v ní jsou věžněný
toť jejich pohled..toť jejich hrana
skutečnost jiná..v slepotě nepoznaná
však nutit je..to nikdo nemůže
promlouvám nitrem..promlouvám tiše
věřím..že poznaj..co níž - co výše
že počkaj na toho..kdo s láskou pomůže..
Šuměnko, to byl zásah do černého,Tvé verše mluví jasně, jen doufám, že až si je Táňa přečte, že jim taky bude chtít porozumět..
21.09.2005 16:57:00 | Branwen1
Tahle báseň, chci říct ty věty a slova, která jsi napsala, je v nich tolik a vše pravda ... hodně jsem se zamyslela a teď nevím, co dělat ...
21.09.2005 12:41:00 | NikitaNikaT.
všechno dobré je v první fázy dlouhé a bolavé..ale pak o to víc hřejivé..a nekonečné!!!
21.09.2005 12:33:00 | šuměnka
Kde končí tmavý les,
jasné slunce tam svítí
a kolem dokola,
barevné kvítí žití.
Krásně jsi to napsala Šumáčku.
21.09.2005 12:17:00 | takova
Ty verše, jež Šuměnka psala,
touží promluvit.
Nevím, kudy vede nit,
ale toužebně si přeji,
aby došla správných rukou
21.09.2005 11:58:00 | Sunny
Já držím klubko s ariadninou nití...
a házím... snad se dušička chytí!
Pak krůček za krůčkem nechá se lehce vést,
kde končí džungle, kde končí tmavý les...
21.09.2005 11:53:00 | Cecilka