Když spěcháš

*

V tramvaji tě zhlédnu chvíli,
myslet na tě je už zvyk,
posečkej tu se mnou milý
aspoň malý okamžik.

V ruce pevně svíráš madlo,
zůstat s tebou je můj sen,
jak bys dostal projímadlo,
než zastaví, běžíš ven.

Nohou stojíš v druhém schůdku,
mně se divně svírá krk,
slza klouzá po živůtku,
ty se dáváš na úprk.

Jsem tu sama jako v pasti,
když tvůj smích a žár tu není,
daleko je k rajské slasti
beze slůvka rozloučení.

*

*