Tatínka hodného,
A milou maminku.
Do srdce dobrého,
Schovám si vzpomínku.
Byli mí rodiče,
Opravdu perfektní.
Dělali řidiče,
Ač já byl defektní.
Každou mou chybičku,
Se mnou si prožili.
Chytli mou ručičku
Pomoc se snažili.
Tímto jim děkuju
A také slibuju
Ostudu rodiče dělat vám nebudu!
Heoučký... Z tý básně ta láska k tvým rodičům úplně sálá.
Povedla se ti!
16.12.2008 18:16:00 | Kyra99
ST! tohle slůvka nepotřebuje, až mi skorem hrkla slza, jsi človíček se srdcem na správném místě, s dobrým a uváženám rozumem, s duší snílka, občas dítěte, ale hlavně dobrého a dobrotivého človíčka... (v skrytu duše citlivého, možno i paličatého :oP ) takhle ta básenka na mne promluvila... víš, někdo se stydí napsat báseň rodičům. Básenka je vcelku jednoduchá, ale za to má svoju hloubku a kouzlo.
16.12.2008 15:07:00 | NikitaNikaT.