Návštěvnost
Dřevomorka
Dřevomorka
K čemu tolik prostoru?
Polyká mé soukromí
Ani spára ve zdi
není mým domovem
Myslela jsem –
alespoň prsty,
úsměvy,
vůně kávy
Nádory lamp
slaví vánoce
a já
sedím uprostřed
rozšlapaných hvězd
Balicí papír dusí
marnost obětí
a objetí
Jehličí voní
popelem slov
Proč budovat?
Když padá strom,
ať zhyne celý les
Ne, nechci jít domů
Mám práci…
(a na nebi
z ohňostrojů draci
za každý náš pád
bojují
mečem naděje)
Spíš…
Já sedím
v plyšovém županu
u akvárka
A vlastně se nic neděje…
Polyká mé soukromí
Ani spára ve zdi
není mým domovem
Myslela jsem –
alespoň prsty,
úsměvy,
vůně kávy
Nádory lamp
slaví vánoce
a já
sedím uprostřed
rozšlapaných hvězd
Balicí papír dusí
marnost obětí
a objetí
Jehličí voní
popelem slov
Proč budovat?
Když padá strom,
ať zhyne celý les
Ne, nechci jít domů
Mám práci…
(a na nebi
z ohňostrojů draci
za každý náš pád
bojují
mečem naděje)
Spíš…
Já sedím
v plyšovém županu
u akvárka
A vlastně se nic neděje…
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
někdo má inkoust, že ho za rohy zvedaj čtyři chlapi;
s tím tvým si pinkají chmýří pampelišky čtyřhru línýho tenisu a to, i když se třeba hraje na podmáčeným hřišti, je trochu zima a pod mrakem... krása
29.12.2008 21:31:00 | drsnosrstej kokršpaněl
... ale děje, Levnadulko, jeden po uši zamilovaný človíček na Tebe myslí a nejen on...
17.12.2008 06:03:00 | NikitaNikaT.
Pěkné...
16.12.2008 11:01:00 | Jana M.
Někdy i smutek duši...tak trošku sluší...
16.12.2008 08:55:00 | labuť