Jako každý večer,
snažím se na vše zapomenout,
jenže každé ráno vrací se to zpět,
a tak nemůžu ani usnout.
Převaluji se ze strany na stranu,
už teď vím, že ráno nevstanu.
Zlé myšlenky v hlavě mám,
z toho slzy na krajíčku.
V lásce se já nezmítám-nevýznam.
A nikdo na pomoc mi nejde,
jen smutek přichází.
Co na životě sejde,
když nám láska schází?
A tak jako bláhová v lepší časy věřím,
i když v kartách budoucnosti je nikdy nespatřím.
Budoucnost máme svým způsobem danou, ale cestu k ní si vytváříme my sami. Všichni kráčíme po uzounké stezce, ze které se jednoduše klopýtne a těžko na ni vrací - ale jsme to jen my, kdo určuje, zda se nám to povede... Takže proč nevěřit ;)... ( karty nejsou neomylné, protože spousta věcí i maličkostí, se často mění :) )
16.12.2008 23:44:00 | Denael