vykulil jsem se z postele
a napadlo mne
zacvičím si...
kroutím hlavou
nad tím
jaké věci se tady dějou
otáčím trupem
to tady
asi dlouho nepobudem...
ze stoje
do podřepu
rukama třepu
v kliku
pusou drhnu o zem
zvedám činky
z poslední síly
nabíhaj žíly
a přitom
nad oblaky
sním svůj sen...
nakonec vrtím pánví
co bude dál?
pánbůh ví....
jedno vím
budu si vždycky
užívat okamžiky
a
ode dneška už necvičím...
Lehce se usmívám, co všecko si lidé, a hlavně jak, dokáží odůvodnit :o))
19.12.2008 08:57:00 | NikitaNikaT.