V náruči ráj

*

Horami strmými, plnými vřesu
yardů už bezpočet touhu svou nesu,
natušíš, milený, v komnatě zamčený,
eden je prostě ráj v náruči u ženy,
když s tebou na křídlech k nebi se vznesu.

Javorům a břízám listí už opadlo,
esenci podzimu dokreslí žluť,
nevinný Amorek nastaví zrcadlo,
daruje šípy své a dodá chuť;
rozum se pomalu do mlhy vytrácí,
uspěju konečně s relací pátrací?
Šmolka mi z oblohy nalíčí víčka,
čas ve své náruči lásku mou hýčká;
árie malinká v souznění zacinká
knoflíčkem lásky jen, sladkým jak pralinka.

*

*