Padá déšť nočními ulicemi
já proplétám se mezi těmi
co spěchají směrem na náměstí.
Jdu proti proudu toho davu
déšť smáčí prostovlasou hlavu
a přemýšlím o lidském štěstí.
V tom podvečerním rozjímání
stojí mi v cestě jak z udělání
gotický chrám s jednou legráckou.
Povím vám s mírnou nadsázkou,
když zbudoval kostel stavitel,
řekli mu radní - co bys chtěl,
prázdná je brněnská pokladnice,
pár zlatých dostal a nic více.
Jak se v té chvíli rozzlobil,
nad jedno okno umístil
andílka s holou zadnicí
co míří přímo k radnici.
***
Až jedna vločka na mé dlani
splní mi nejtajnější přání,
já o půlnoci v chrámu Páně
nechám ji šeptat ze své dlaně ...
Šeptat ze své dlaně... to se Ti mocka povedlo. Krásná básenka... hlavně ten andělíček :o) Usmívám se, děkuji...
22.12.2008 23:26:00 | NikitaNikaT.
Zrovna před týdnem jsem tu prdélku na gotickém chrámu, ne na sobě, ukazoval jedné fešné literačce, co byla za mnou na návštěvě. Jako brněnský patriot dnul jsem se pýchou...
20.12.2008 20:50:00 | Bíša
Nádherné báseňky,ty které se mě něčím dotknou,jsou pro mne nejkrásnější,proto Ti Jituško,moc děkuji!:o))
20.12.2008 13:17:00 | střelkyně1
Já jsem kolem "nahatého andílka" chodívala do práce.
Tvé básničky vždycky potěší.Díky.
A přeji pohádkově krásné Vánoce.Květa.
19.12.2008 13:35:00 | Květka Š.