Už je příliš pozdě

Celý týden jsem se šíleně těšila,
že se uvidíme, konečně zas,
těšila jsem se na polibky tvé,
až se budou dotýkat kůže mé,
na proudící vášeň mezi našimi těly.
Těšila se, ale má touha nebyla naplněna,
naše plány nevzal na vědomí,
protože je zničil.
Kdo?
Přece ten kdo vždycky,
tvůj stvořitel a živitel, co si říká táta.
Ale zajímal se někdy o tebe?
A ty o něj?
Zajímalo vás někdy, co ten druhý cítí?
Ne, nikdy a teď už je příliš pozdě napravit své chyby…