táhnu se...

s prázdným futrálem na zádech
táhnu se za sluncem
jak smrad
obrazy nábřežního ticha
krájí napůl zvonění majáku
za mlžnou sítí
prašivých nedopatření...

čínské hůlky zůstaly ležet
vedle smaženého svinstva
a mojí velké hlavy
tam
někde na stole...

široká ramena
nejsou určena
k podprahovému lkaní
nad převařeným mlíkem...

-a slaměné betlémy!

vojáčku,
počítej vteřiny
jak dlouho zbývá
k ošlapaným schodům
tvého bytu
a milému usměvu slečny
... co je mi sakra podobná
.

ještě jsi nezapomněl...

já ale
mažu oblouky

mažu
tvé ošlapané schody
do nebe
.

s prázdným futrálem
prsty od kalafuny
táhnu se,
ó řeko,
nábřežím
jak smrad...
.