Padaly z oblohy sněhové vločky,
tančily jako víly
- bělostné nevěsty, spadly jim vlečky,
kraj něžný byl, měkký a bílý.
Padaly z oblohy střípky hvězd,
lehounce jako peří,
padaly, pokryly tisíc cest,
domů, střech i pat dveří.
Padaly zlehka jako pěna,
klepaly na srdce...,
zmizely do ztracena
jak vlnky na řece.
tak některým klišé se to nevyhnulo (tisíc cest..), ale tak má to takovou tu svou nenáročnou melancholii, kterážto byla asi úmyslem.. to zase jo.
25.12.2008 14:34:00 | melancholik