Nádvoří myšlenek
Nádvoří myšlenek
Anotace: ...
Nádvoří myšlenek
za dveřmi hlasu
City Tvé hledají
světelnou spásu
V kaluži noci
srdeční skřítek
Soustruží okovy
z barevných nitek
Konec či záchranu..?
Jak Rubikovou kostkou
životem svým kroutíš
Šlapeš si přímou cestou
i do zdi to zkoušíš
Směješ se a při tom
vláha z očí kane
A duše šeptá Ti
Jste blázen
pane...
Komentáře (17)
Komentujících (17)
Doporučit
Tisk03.01.2009 18:35:00 uživatel smazán
Znám to a toho blázna už já beru jako poklonu v dobrém slova smyslu :-D
26.12.2008 17:43:00 Lota
...mít nádvoří myšlenek, je báječná věc...a vůbec nezáleží jestli je člověk blázen, či není... :-)
26.12.2008 15:21:00 Iva Borecká
Jani, Tvoje básně v sobě mají zvláštní kouzlo, nevím proč, ale vždycky se vrátím do dětských let vzpomínání a pohádek...
25.12.2008 22:08:00 Holis
Tak ta je hodně silná, mám pocit že je to jedna z těch,
které člověka přinutí zastavit se...krása:ST
25.12.2008 22:01:00 Zasr. romantik
Doktor v blázinci: Kdo tvrdí, že je normální, je blázen!
A co vy?
Jinak přívlastky, zvláště neshodné, se mi líbí; je jich dost na jednu básničku, ale co je dost a co málo?
Dal jsem ST dříve, než jsem četl komentáře, teď bych přidal ještě bod.
25.12.2008 20:28:00 Paulín
Tak nějak se taky někdy cítím
jak ryba uvězněná v síti
co po svobodě touží
aspoň v jedné malé louži.
Pěkně smutně napsaná.
25.12.2008 20:28:00 NikitaNikaT.
ST! básenka je hodně myšlenková, ze života jak vystřižená, je v ní kus pravdy.
25.12.2008 19:45:00 Orichi
to melancholik: řekl bych, že dost zde hraje smysl pro fantazii. Jen povol uzdu myšlenkám a představám ..
- mě osobně se dost líbil slovní obrat s tou Rubikovou kostkou.
-Celkově na mě, ale působí pesimisticky, takže přeju lepší myšlenky i lepší čas.
25.12.2008 19:29:00 s.e.n
smích to je to pravé,navede tě na jiné myšlenky a přijde optimismus.
Zbytečně si vše také zabírám a pak si nadávám.
25.12.2008 15:59:00 melancholik
Nádvoří myšlenek, dveře hlasu, světelná spása, kaluž noci,
srdeční skřítek......
strašně moc založeno jen na tvorbě podivných přívlastků a tam kde to přestalo, nastupuje nevýrazná bezradnost.. nějak ani ne, no..
