Cesty mnoha stop

pod těžkým teplem
tvého těla
cítím klid mysli
duše uletěla

hladíš čas v mých vlasech
oči hltají tmu
čas vyhlásil dovolenou

mlčíš
a noc se chvěje
vratce na kolenou

kousek po kousku
zabalenou v ubrousku
přízeň na příděl

chci všechno
bez čekání
copak jsi zapomněl

hlavu podepíráš
v silných dlaních
odpuštění
tak těžké

cesta je vlak
kdo nastoupil
do tvého kupé
možná bod pro ni

odvahu
piješ z objímání

noc jiskří v dotecích
touhu žít pro pocit
že už nikdy
nezůstaneš sám

v kupé je prázdno
stanice konečná

sáhl sis na dno
cestující jsou už
na dalším nádraží
tvá snaha zbytečná
se v cestě odráží

zůstaneš
a nebo zmizíš do rána?