Hvězda Davidova
Hvězda Davidova
Anotace: Možná trochu moc naturalistické, ale copak byla realita jiná?
Pošli chlapce, ať se schová
dobře - ať ho nenajdou.
Na hruď hvězda Davidova,
tisíce jich v davu jdou.
Jeden vůdce, jedna rasa,
zbytek nemá právo žít.
Zbytek jenom lůzná chasa,
na smrt půjdeš, jsi-li Žid.
Staří, mladí, mámy, děti,
všechny smetou na hromadu,
všechno je to stejné smetí,
není světu pro parádu.
Lidské plíce dusily se,
svět se s nima chvíli točí,
než-li plynem naplní se
než-li povyhasnou oči.
Jiní se zas k zemi kácí,
snad neměli správné rysy.
Zěm ve hněvu zaburácí,
- padali k ní jako krysy.
Zapáchala lidská kůže,
zapáchala lidská těla.
Ve vázách už zvadly růže,
zbyla dítka osiřelá.
Hnila v hrobech lidská těla,
hnila ještě zaživa,
zem se ve svém žalu chvěla
kdo nezemřel, přežívá.
Z mrtvých těl nad tisíc duší
naříká a skučí,
u nebeské brány buší.
Bože, přijmi je do náručí....
.... a dej jim věčný klid.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk18.01.2009 03:10:00 blue
naturalistické je to skutečně dost, myslím že až moc, že to vlastně sráží podstatu básně...
...ale každý na to jde podle sebe, takže nic proti nemám
27.12.2008 21:31:00 melancholik
tak.. aspoň relativně zručná snaha o rytmus. i když třeba za cenu podivného "povyhasnou".
banálním rýmům, neřku-li rovnout těm typu růže/kůže, by se bylo lepší vyhýbat.
vyhýbáním se omletinám a hledáním originálnějších cest se člověk zlepšuje.. pokud už má teda potřebu psát o něčem tak konkrétním, čemuž osobně moc nefandím. resp. myslím si, že se to víc hodí do prózy a vykreslování pocitu, nálady, emoce atd, zase do poezie
