V létě seděl pod jabloní,
kolem luční květy voní,
psával verše nejen pro ni.
Papír, tužku, strohý šat,
se slovy si uměl hrát,
víc si ani nechtěl přát.
Psal o její věčné kráse,
psal o kouzlu v jejím hlase,
psával o ní v každém čase.
Uplynul rok, on jak vloni
sedí v trávě pod jabloní,
ve verších se bojí o ni.
Že ji jednoho dne ztratí,
že se více nenavrátí,
s představou dech se mu krátí.
Čím více se takhle bál,
s předsudky si pohrával,
tim víc verš mu ubýval.
Padlé listí v trávě voní,
krutý podzim pod jabloní,
bez veršů teď pláče pro ni.
Bývala s ním, dnes už není,
starý strom ho k utěšení
vroucně tiskne k svému kmeni.
Poslední květ odkvétá,
přišel o ni poeta,
- Múza jedna prokletá!
diskuze;-)
jj zatím to není ani ze života (kde by se tohle probůh dělo), natož v metaforách, a ani básnická imprese, páč děj je dán jasně, nejsou vytvářeny žádné surreálné obrazy:)
27.12.2008 22:57:00 | melancholik
Básenka má lehký švih. Dobře se mi četla, ač trošku jednoduchá, přesto je myšlenková a mi se to líbí... dočetla jsem a něco to ve mne zanechalo. Obsaha se mi moc líbí, ta múza na koncu mne lehce dostala... řekla bych, že je to cílené... pač začátek a střed odváděl úplně jinam. Bravo, báseň se povedla.
27.12.2008 22:13:00 | NikitaNikaT.
No, děkuji Ti za něj :) Má múzo :) doufám, že ty mě v brzké době opouštěti nehodláš :)
27.12.2008 22:11:00 | Flamy
Tak ti nevím, jestli se ti povedlo vyhnout "banálním rýmům":D...a nevim jestli ti dát tip...tak stejně víš, že se mi tvoje básničky líbí, tak aby to nevypadalo jako podlejzání...dam ti aspoň komentář:D...TVÁ MÚZA PROKLATÁ...:D
27.12.2008 22:08:00 | Mannon