*
Rolničku přikovej kotníku tvému
šaška tím přivolej ke kroku svému
zvonivým cinkotem co krok to krok
Zníš…cink…cink…cink…cink…cinkcink
K nohám ti lehá
klanět se nebude
klečí jak stín
víc snad už nemůže
nad hlavou tvou
rozsvítí světýlek zář
Slzou ti utře zakrytou tvář
Ďábla na kuráž
podává k večeři
o malou chvíli dřív
než úplně zešeří
životem prožitků
tvá hladká tvář
Jen nestůj,nevracej cinkoty vzad
stále utíkej dopředu,ať to má spád
kdes tam v konci pak člověk zapadá
Tam vše nezbytné,jen klídek a záhada
*
Pěkná! Ještě mi docinkává v uších... :-))
A robot se ptá: "QuO Vadis?"
31.12.2008 12:36:00 | poustevník Jirka
Já se klaním a smekám..s těmi rolničkami by ses byl hezky strefil do Vánoc, uveřejnit to tu dřív :-D
28.12.2008 22:19:00 | Chancer
Skvěle zvonivá. Moc pěkná básenka, to se Ti povedlo, dobré obraty, nápad, myšlenka. ST! je skutečně málo!
28.12.2008 11:43:00 | NikitaNikaT.