Proměna
Proměna
*
Tvůj hlas tiše, jemně hladí
po duši i srdci, zádi
jak hebké křídlo motýla,
ve chvilce se prudce změníš,
laskavost už v tobě není
a raníš jak meč do týla.
Jen v tobě vládne proměna,
já lásku ctím, je neměnná,
snad povzbudí mě zas tvůj hlas
a srdce moje uzdraví,
je lépe zůstat bez hlavy
a nechat proudit lásku v nás.
*
*
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Druhá sloka mi hrozně cosi vybavila... tak nějak jsem vzpomněla, že někdy muži rádi pro nás ženy všecko udělaj, ale maj svoju hrdost a skrývaj jakousi prohru, či nezdar, který se jim stane... mám tím na mysli, že někdy se v jejich životě cosi odehraje, že ač udělaj pro nás cokoliv, již s námi nemohou jaksi být... ze strachu.
To co jsem napsala asik zní jako jedna velká hloupost... nevím, proč mě to blesklo hlavou, možno proto, že někoho takového znám a ta Tvoja sloka mi to jednoduše připomněla.
29.12.2008 15:49:00 | NikitaNikaT.
