Requiem pro rozplétání kruhů

Vítej zpátky v pekle, synu.
Čerti už ti napsali epitaf.
Wolfgang ti drží místo na
pokoji, říkal, že přec nepřijde
o svou zálohu Dona Giovanniho.

Vítej zpátky, už bránu otvíráme,
šampáňo teče proudem a všichni
pějí kyrie kyrie,
však ten humor je jednou
zabije.

Vítej zpátky, tys nejlepší z nás.
Před tvými vizemi by se
i Dante červenal
a roztrhal svůj rukopis
znovu a zas.

Vybral sis,
žil jsi,
umíral jsi lépe,
než někteří žijí,
stále v neochvějné snaze
poznat sám se, kterýs před
sebou samým stále utíkal...

Tak ještě jednou vyjděme před
oponu, poklonit, či uklonit se
té krvelačné lůze.