šaty

Někdo přestal příst
Mojí niť života.
Nedalo se tedy šít,
A mě zůstala má nahota.

Před tím sem měl nádherný šaty,
Které mi každý záviděl.
Od hlavy až po paty,
Místa prázdný nikdo neviděl.

Moderní životní styly,
Se u mne míchaly.
Všechny barvy co mě kryly,
Až vlasy hrůzou vstávaly.

Dnes sem v Adamově rouchu,
A před všemi se stydím.
Dokonce i mouchu,
Na sebe přistávat vidím.

Hluboko sem padl,
Protože sem na svou osobu velký nároky kladl.
A možná i trochu zestárl.