čtyřistaletí...

Anotace: v jednom dítěti...

severní chlad
smíchaný
s jižním žárem
jarní hlad z východu
v noci nasycený
spadaným listím...

přes papírové filtry
jsem přecedil čtyři litry
svařeného vína
na dně se tlemí sedlina
co ucpává žíly
já vím že nic nevím
a popravdě
často se mýlím...

zaseklý ve zdi
skleněné krychle
pootevřeným oknem
někde ve tmě
huláká rozjařená korela
co zdrhla z klece
tak jsem se přidal
a řvu závislostí
do tváře měsíce
abych překřičel
plíživé stíny uvnitř duše...

každý večer boxuji v ringu
s démonem
zpravidla po pátém kole
knokautován
a další den pak
drsným trenérem života
do dalších kol opět vytrénován...

kluk s masařkama v hlavě
někdy drátama
opačných fází zkratován
zabouchnutými dveřmi
cloumám
vysněný obraz světa
samovolně přemalován...

procházím se
na posvátném místě
odpočívajících
prohlížím si relikvie
pohřbených tužeb a nadějí
ale uprostřed
v keři rudých šípků a bílých lilií
stále stojí křehká a nevinná
socha víry
co se dívá k nebi...

slova jsou krásná
ovšem někdy je krásnější mlčeti...