tož 2009

Prázdnota hlesla až oči mé v slzy
červené nebe zhořelo žalem
pěna mi klesla na dno svého pláče
a kde teď hledat ztracený hárem

slunce se vzdalo před vránami v dál
chodí tu stín a má v ruce nůž
nemocný vzduch v zašitých plících
a na rtech krvavá růž

v průhledných zrcadlech vypadám šedě
z kovových mincí zmizely tváře
tiché zvonění začátku konce
prstem píši na rožhavené škváře

Prázdnota hlesla až oči mé v slzy
Do jámy konců poslední nit
co za zdí se skrývá ví jenom Bůh
možná že život, možná...kyanit