Anotace: to se ve mě jen tak nahromadily moe sebevražedný sklony, tk sem je potřebovala něak dostat ze sebe..
stříbrné ostří leží mi u ruky,
jedno říznutí a zapomněla bych na všechna trápení, lži i na kluky,
jen jeden pohyb kolmo po mém zápěstí
a už nic nevím, jen cítím úlevu ke mě se blížící,
žiletka projela by mi kůži a žíly,
za chvíli by se tu objevil potůček rudý,
má vůle a vnitřní hlas však šeptají mi,
ať necham tuhle hloupou myšlenku na pokoji,
kdybych jen věděla, že mí nejdražší odpustí mi,
těšila bych se na vysvobození a nebála se bolesti..
Ráďo? Kua nebuď jak já ne? Se opovaž udělat a já přísahám že pudu a pudu a pudu až dojdu k Nuseláku a to se budou dít manévry! Fkt neblbni...nebuď hloupá jako já.... navíc ono to pak strašně moooc bolí xD
01.01.2009 20:12:00 | Anneli
Jasně, jasně... Znám... Je dobře, žes to neudělala...A nikdy to nedělej, jasný?
01.01.2009 17:37:00 | Simísek
Přece bys to svým blízkým neudělala a určitě tady máš ještě spoustu práce!
01.01.2009 17:26:00 | Markéta Hl.