Táta

Dodával jsi nám síly,
že vlastní pílí
dostanem se v životě dál,
když budem makat, jak ses bál,
že se něco nepovede,
že v životě klopýtneme,
poradil jsi, sranda byla,
tvým snem byla velká vila,
nám však stačil malý dům,
obdivovali jsme Tvůj um,
se šikovností sobě vlastní,
dával jsi světlo do našich dní,
nevzdal jsi nic a bojoval,
ač nebylo ti dobře, na všechny ses smál,
budem tě mít v srdcích navždy,
jak vyřešil jsi problém každý,
šel jsi, kam až to šlo,
i když sis sáhl na dno,
neumím sám vyjádřit slovy,
jak mě uvnitř srdce bolí.

Až poslední větu napíšeme,
NIKDY, NIKDY NEZAPOMENEME!!!