Kreslím si uhlem
na pouzdro srdce
Nejdou mi barvy
pro kresbu štětce
V krajině sněhu
šedo se prostírá
Vločky se rozpouští
v řasách jak modlitba
...tajících dní...
Otiskem touhy
nechávám se vést
Dotykem luny
značkuju tep
Knoflíkem chráním
srdeční pouzdro
Zipem jsem zapnula
na duši kouzlo
Co vnáší mi do žil
vanilkové hřmění
Na zbytcích
vánočního
okouzlení...
Přijdou všední dny, ale kouzlo a teplo těch svátečních budou hřát dál ...
04.01.2009 15:43:00 | jita.1965
Zbytky už nejsou-všechno je snědeno
city jsou rozdány jiné dostáváme
a snad nám vydrží po celý rok
od dárců milých k srdci je schováme
04.01.2009 11:40:00 | s.e.n
Tvá básenka je kouzlo samo, jež prostupuje mými myšlenkami, srdcem aj duší... Krásně se mi četla. Je myšlenková a Vánoce odpluly v dálku.
03.01.2009 17:23:00 | NikitaNikaT.