zatím svítí

nenacházím sama sebe v jakémkoliv konkrétním pocitu štěstí.

je to jen způsob jakým vnímáte svět.
jsou to detaily,
kterých si všímáte
nebo je naopak přehlížíte.

osud?
nemyslim si.

možná je to jen setkání dvou světů
co se nikdy potkat neměly
scénář zněl jinak.
měly se minout
BEZ POHLEDŮ

jsou to momenty z minulosti.
pocity co mi dělaj v hlavě bordel.

jsou to úvahy o životě.
možná skončim jako feťák někde na nádru,
jak mi to x lidí předpovědělo
A MOŽNÁ NE

myslim, že to zvládnu.
a pak jim zavolam,
kam až to dopracovala ta jejich "fetka".

je to strašná ironie

ale pořád mi září oči jak dítěti,
mám totiž malou oranžovou svítící věc.

jednou zhasne.