Slabá bez tepla dlaní
Slabá bez tepla dlaní
Anotace: ............
Nutí mě prosit
o přítomnost
pláčem v mém hlase
ponižujícím příběhem
slova snad
po letech prázdného nic
chtěla jsem vytrysknout
jediným tónem
jediným gestem
zbyly však jen střepy osobnosti
kterou jsem kdysi byla
k obrazu jeho jsem se
přetvořila
a přece ten nový pocit
zabloudil v pohádce
na doboru noc
když jsem chtěla
aby realitou byla
a stačilo tak málo
jen pohlazení po vlasech
šálek kávy
alespoň mezi dveřmi
blízkost
sněhových závějí
když už slunce
k mání není
zbylo jen půl
a zahanbení
z vlastních nejistot
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Plazí se mezi kameny
slzy,
tak pokrč rameny
brzy
a vyjdi ze závějí
do náruče slunce :-***
04.01.2009 19:54:00 | Levandule
ST! je za vyjádření, cítím jistou upřímnost. Dílko je ale smutné, bolavé, lehce zoufající... snad přinde obrat k lepšímu...
04.01.2009 18:16:00 | NikitaNikaT.
Vůbec nepíšeš vesele, ale tak nějak česky - to znamená poraženecky, schlíple, při zdi, je pravda, že se to tady tak nosí, ale co takhle vykopnout dveře své touhy a vybrat si toho nějakýho někde? Jo a s úsměvem. Když budeš mít mini bude to snazší. Vono na rovinu - chlap nepotřebuje k večeří zrovna dva díly filozofickejch slovníků...
04.01.2009 18:14:00 | rybí prdy
