Ledy se pohnuly

Ledy se pohnuly, kruh povolil.
Padám do neznáma.
Věčné mládí na mne volá.
Růžová vůně s tisíci včel,
všude je krásně.
Zelená pastvina láká,
okus mne.
Opíjím se svlačcem,
liána jemně omotává
mé tělo.
Padám do neznáma.
Níž a ještě níž.
Vidím čarovná granátová jablka,
ve kterých se ukrývá život.
Jsem ta lahodná kapička štěstí,
po kterém toužíš,
když jednou okusíš,
více ho neopustíš.
Tak ráda letím
jsem jak v tranzu,
i v pádu je smysl žití,
chci se jenom odrazit
a naplno žíti.