Anotace: ...


Až rozzáří se sluncem ranním
Tvá postel utkaná s přání
pak poklidem zvedneš něžnou hlavu
dáš smíchem lidem tajnou lávu

lávu plnou citů,hříchů.lásky
neopouštěj smutné z nás
napln touhu a Tvé nářky
alespon na chvilku spal

rozdej vše co můžeš dát
at to dobré má každý z nás
pak ulehni zas tiše
a postel se promění v říše
???
naděje...

Autor Quigleika, 06.01.2009
Přečteno 357x
Tipy 14
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Takové pohlazení naděje ...

06.01.2009 14:01:00   toužím.jít.dál

líbí

...děkuji Vám...

06.01.2009 10:12:00   Quigleika

líbí

Pocitová a lehoučká báseň, dobře se mi četla. Líbí se mi obsah.

06.01.2009 09:59:00   NikitaNikaT.

líbí

krásné, vážně...

06.01.2009 09:57:00   Agniezka

© 2004 - 2026 liter.cz v1.9 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel