Anotace: ...


Až rozzáří se sluncem ranním
Tvá postel utkaná s přání
pak poklidem zvedneš něžnou hlavu
dáš smíchem lidem tajnou lávu

lávu plnou citů,hříchů.lásky
neopouštěj smutné z nás
napln touhu a Tvé nářky
alespon na chvilku spal

rozdej vše co můžeš dát
at to dobré má každý z nás
pak ulehni zas tiše
a postel se promění v říše
???
naděje...

Autor Quigleika, 06.01.2009
Přečteno 367x
Tipy 14
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

06.01.2009 14:01:00   toužím.jít.dál

Takové pohlazení naděje ...

líbí

06.01.2009 10:12:00   Quigleika

...děkuji Vám...

líbí

06.01.2009 09:59:00   NikitaNikaT.

Pocitová a lehoučká báseň, dobře se mi četla. Líbí se mi obsah.

líbí

06.01.2009 09:57:00   Agniezka

krásné, vážně...

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel